Jdi na obsah Jdi na menu
 


VÍTR

 

STUPNICE SÍLY VĚTRU dle BEAUFORTA:

 

Můžeme se orientovat podle pohybu vodní hladiny, stromů, kouře, pohybu prachu apod. .

 

  • BEZVĚTŘÍ - 0-0,2 m/s, pod 1 km/h, kouř stoupá svisle vzhůru

  •  VÁNEK - 0,3-1,5 m/s, 1-5 km/h, směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však nepohybuje větrnou korouhví (směrovkou)

  • SLABÝ VÍTR - 1,6-3,3 m/s, 6-11 km/h, vítr je cítit ve tváři,listy stromů šelestí, větrná směrovka se začíná pohybovat

  • MÍRNÝ VÍTR - 3,4-5,4 m/s, 12-19 km/h, listy stromů a větvičky jsou v trvalém pohybu, vítr napíná praporky a slabě čeří hladinu stojaté vody

  • DOSTI ČERSTVÝ VÍTR - 5,5-7,9 m/s, 20-28 km/h, vítr zdvíhá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi

  • ČERSTVÝ VÍTR - 8,0-10,7 m/s, 29-38 km/h, listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny

  • SILNÝ VÍTR - 10,8-13,8 m/s, 39-49 km/h, vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníků se stává nesnadné

  • PRUDKÝ VÍTR - 13,9-17,1 m/s, 50-61 km/h, vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná

  • BOUŘLIVÝ VÍTR - 17,2-20,7 m/s, 62-74 km/h, vítr ulamuje větve, chůze proti větru je téměř nemožná

  •  VICHŘICE - 20,8-24,4 m/s, 75-88 km/h, vítr působí menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky ze střech)

  • SILNÁ VICHŘICE - 24,5-28,4 m/s, 89-102 km/h, vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, působí větší škody

  • MOHUTNÁ VICHŘICE - 28,5-32,6 m/s, 103-115 km/h, vyskytuje se velmi zřídka, působí velké škody na domech, lesích

  • ORKÁN - nad 32,7 m/s, nad 116 km/h, ničivé účinky

 

Jak vzniká vítr?

 

Vzduch v nižších částech atmosféry se stále pohybuje, ať už jako jemný vánek nebo prudká vichřice. Jeho hnací silou je sluneční energie. Zahřívaný vzduch se rozpíná a stoupá vzhůru. Tím se vytváří oblast nízkého tlaku. Jakmile začne stoupat, tlačí se na jeho místo masy hustšího a chladnějšího vzduchu v podobě větru.

Ve hře je samozřejmě i celá řada dalších faktorů . Je to existence hor a pouští i rozdílné zahřívání velkých oblastí souší a moře. To znamená, že kromě globálního systému převládajících větrů určují na různých místech na světě vznik a směr větru i místní podmínky. Východní část Skalnatých hor má svůj chinook, horký suchý zimní vítr, který se pravidelně žene z horských svahů do prérií. Chinook někdy dokáže za hodinu zvednout teplotu i 25 stupňů a vysloužit si přezdívku „sněhožrout“. Podobný horký a suchá vítr, fén, bývá běžný v některých oblastech Alp. Francouzský mistrál je naopak studený a suchý. Oblasti nízkého tlaku nad Středozemím do sebe vtahují studený horský vzduch, který se pak v náporech žene údolím Rhony k moři. Mistrál, obávaný od dob antiky, dosahuje rychlosti kolem 130 km za hodinu a vane i po několik dnů. Mocným generátorem větrů jsou i pouště. Známé jsou horké větry široko, které vanou na sever ze Sahary. Jiný saharský vítr, horký, suchý a prašný harmattan, vane západním směrem k Atlantiku a často snižuje viditelnost i daleko od pobřeží.

Neboli - zahříváním vzduchu se mění jeho specifická hmotnost, je lehčí než vzduch studený, stoupá vzhůru a vzniká oblast nízkého tlaku. Na uvolněné místo se tlačí vzduch studený a objevuje se vítr. Ve výškách teplý vzduch prudí k pólům, postupně se ochlazuje a studený klesá opět k povrchu. Jinými slovy vítr vzniká důsledkem snahy o vyrovná tlakových rozdílů v atmosféře způsobených slunečním zářením. Směr větru jr výrazně ovlivněn otáčení Země kolem osy. Na severní polokouli se větry stáčejí doprava na jižní pak doleva. Větrná energie je de facto sekundární energie Slunce.

 

 

 

Hmotnost vzduchu

 

Právě tak jako má svou hmotnost například voda, má ji i vzduch. Člověk ho nese na ramenou asi tunu. Nám to však nepřijde, protože jsme stejným atmosférickým tlakem obklopeni ze všech stran. Tlak vzduchu, který na úrovni mořské hladiny dosahuje asi jednoho kilogramu na centimetr čtvereční, se stoupající nadmořskou výškou prudce klesá. Ve výši 3300 metrů je asi o třetinu nižší a na vrcholu Mt. Everestu (8850 m) již činí jen asi třetinu výchozí hodnoty. (Vzduch je v těchto výškách tak řídký, že si horolezci musejí nést zvláštní zásoby kyslíku). Hmotnost celého vzdušného oceánu je nepředstavitelná. Ten jeden centimetr v nulové nadmořské výšce, se nám totiž díky ploše zemského povrchu rozmnoží na odhadovaných 500 milionů milionů vzduchu.

 

Využití větrné energie

 

K vyžití energie větru se používají nejrůznější konstrukce rotorů. Působením větrů na listy rotoru se jeho energie přemění na energii mechanickou. Vzpomeňme, že takto se energie větru využívala například ve větrných mlýnech (v Číně už v 7. století) nebo vodních čerpadlech. Účinnost dřívějších zařízení jen ztěžka dosahovala 20%. U dnešních konstrukcí (tvarovaný profil podobný křídlu letadla) je účinnost kolem 50%. V generátoru se pak dále mechanická energie stává zdrojem energie elektrické.

Přestože je účinnost docela vysoká, je výkon větrných elektráren závislý na vhodné intenzitě větru. Praktická využitelnost se pohybuje pod 20%. V České republice nejsou nejideálnější podmínky a proto se využitelnost větrných elektráren udává někde mezi 4-10%.

Domácí větrné elektrárny - mnozí z nás uvažují o energetické samostatnosti svých rodinných domů nebo chat. Vyplatí se malá domácí větrná elektrárna (do 60kW)? Pro stavbu malé větrné elektrárny do 3kW je nutné mít stavební povolení od místně příslušného stavebního úřadu i posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Investiční náklady na stavbu elektrárny jsou poměrně vysoké a běžně obytné domy stojí v místech, kde jsou velmi špatné větrné podmínky a kvůli hluku zde postavit větrnou elektrárnu nelze .

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj mj: http://www.jindrichpolak.wz.cz/encyklopedie/abc/atmosfera.php;  

http://www.ziskejdotaci.cz/vetrne-elektrarny/